učit se o prázdninách?

-

 Učení se o prázdninách? Za mě ano, ALE rozhodně ne pro všechny. Je to opět věc, která je hodně subjektivní a každý na to může mít jiný názor.

Pro někoho jsou prázdniny obdobím, kdy hodí školu za hlavu a na ty dva nebo tři měsíce si na ní ani nevzpomene, což je samozřejmě hlavní pointa prázdnin a pro lidi, kteří mají stále něco v plánu k je volný čas rozhodně super a otevírá jim spoustu nových možností.

Na druhé straně jsou ale lidé jako já, kteří (jak už jsem mnohokrát psala) nemají v plánu kromě brigády jedinou věc a místo toho jim zbývá jen extrémní množství nevyužitého volného času. S myšlenkou, proč se vlastně nepřipravovat na další školní rok už o prázdninách, jsem přišla už během střední školy, kdy jsem měla tolik volného času, že jsem měla pocit, že se za ty dva měsíce unudím k smrti.

Bylo to vlastně fajn. Přebytek volného času byl pryč, ve všech věcech jsem měla pořádek.

Vždycky si všichni mysleli, že jsem blázen. Že jenom naprostej magor se může o prázdninách učit. Ze všech stran se na mě valilo, že takhle z těch prázdnin nemůžu vůbec nic mít. Víte co, no nemám, mám ale alespoň efektivně využitý volný čas a díky tomu jsem před všemi o krok napřed.

Na vejšce a s iPadem má tohle všechno ještě úplně jinej. Miluju psaní výpisků v iPadu, přijde mi to strašně uklidňující a pro mě jako perfekcionistu je to zároveň i cool zábava.

A tak teď volný čas trávím nad prezentacemi z ekonomiky a z marketingu. A vlastně mě to baví. Člověk má na všechno klid, jede si svým tempem. Slovíčka na angličtinu mám připravený už snad měsíc. Šílenost. Ale strašně se těším, až sama sobě poděkuj, až se budu kvůli bídnému rozvrhu vracet domů utahaná až večer, ale s pocitem, že si nemusím do noci psát zápisky z přednášek.

Tohle byl jen takový krátký reminder, že pokud znáte někoho, kdo se učí i o prázdninách, neznamená to hned, že je divný nebo psycho. Třeba má jen rád, když je předem připravený. Třeba se jen cítí komfortně, když má věci dobře naplánované. Třeba ho to psaní výpisků baví, stejně jako mě.

Když pomineme hlavní studium každého z nás, prázdniny jsou ideální období pro vzdělávání se vlastně v čemkoliv. Internetem kolují různá témata, která rozhodně stojí o pozornost (tím nemyslím zrovna Shopaholic Adel). Informací a znalostí není nikdy dost, tak proč se něco nepřiučit.

Ať už děláte o prázdninách cokoliv, dělejte to hlavně s rozumem, užívejte si, ale opatrujte se!

PS: Určitě není od věci si občas nějakou tu odbornou literaturu přečíst, ať už jsou prázdniny nebo ne.

Komentáře

  1. Jana Berková28. července 2022 v 7:37

    Takhle jsem nad tím nikdx nepřemýšlela. Děkuji. 😊

    OdpovědětVymazat
  2. Denča28. července 2022 v 16:25

    Já třeba přes prázdniny hodně doháním odbornou literaturu a dělám si k ní výpisky :) Je fajn vědět, že v tom nejsem sama :)

    OdpovědětVymazat
  3. Anonymní29. července 2022 v 7:35

    Som ten typ človeka čo má prázdniny na oddych od školy. Ale zase nikdy som nechápala spolužiakov keď si robili úlohy pred hodinou - vždy som potrebovala mat istotu, že to mám hotové, že to je správne (teda podľa možností správne).
    Prázdniny mám nabité, keďže bývam ďaleko od rodiny tak ich navštevujem. Ale vždy ku koncu prázdnin si nájdem čas aj na to opakovanie.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

proč nesnáším Vánoce?

-
 Už několikrát jsem se na instagramu zmínila, že co se týče Vánoc, jsem úplný Grinch a nenávidím cokoliv, co je s nimi byť jen trochu spojené. A protože je to věc, na kterou jste se mě často ptali vzhledem k tomu, že mít takovou nenávist k Vánocům asi není úplně obvyklé, rozhodla jsem se o tom napsat místo příspěvku rovnou celý článek. Přemýšlela jsem, jak bych tohle téma měla správně uchopit, aby to bylo pochopitelné pro všechny a rozhodla jsem se, že nejlepší bude rozepsat vše v jednotlivých bodech co a proč mi vadí. Nechci moc protahovat úvod, takže to vezmu zkrátka. Vánoce nesnáším už opravdu od dětského věku, řekněme, že někdy od doby, kdy jsem pochopila, že žádný Ježíšek neexistuje a zároveň jsem začala mít takový ten všeoecný rozum a přehled (troufnu si říct, že okolo takových 12 let), v tomto věku se u mě začaly také postupně rozvíjet psychické poruchy a začala jsem na sobě vidět první projevy, jen jsem tomu v tomto věku nedávali žádnou váhu. Začaly mě trápit úzkosti, stres a n
Další informace

proč jsem vždy ta špatná?

-
 Poslední roky často přemýšlím nad tím, proč jsem stále ta špatná, ta horší. Přemýšlím nad tím, proč mě okolí vidí jako špatného člověka. V životě jsem nikdy neměla pocit, že jsem v něčem dobrá – a když už mi okolí na pár minut umožnilo si něco takového myslet, vzápětí přišel někdo lepší – moje sestra, sestřenice, kamarád/ka, spolužák/čka. Ve všem jsem skončila jako průměrná (někdy dokonce podprůměrná). Celý život jsem toužila po uznání, po obdivu, po pocitu, že jsem v něčem fakt dobrá, po utvrzení v tom, v čem jsem byla nejistá, po motivaci, která by mě nutila se dané věci dál věnovat a rozvíjet se. Místo toho se mi naopak dostávalo opakovaného utvrzení se v tom, že jsem ve všem ta horší, že to já jsem ta špatná. Že jsem ta líná, neschopná a ta, co je k ničemu. Že jsem ta divná, protože jsem neměla žádný normální vztah. Že jsem ta sobecká, protože nechci mít děti. Že jsem ta k ničemu, protože jsem nezvládla zkoušku na první pokus. Že jsem ta líná, protože nevydržím v práci ani týden v
Další informace

sebeláska a šikana

-
  Sebeláska nebo dnes tak populární název selflove , je v dnešní době hodně diskutovaným tématem. A právě tomuto tématu bych chtěla věnovat tento článek. Já osobně si myslím, že je do života rozhodně důležité mít se rád a nějakým způsobem přijmout sám/a sebe. Já sama mám s tímto obrovský problém, jsem sama se sebou nespokojená už odmalička. Ani ne tolik po mentální stránce, ale hlavně po stránce fyzické a vzhledové. | „Jednou mi někdo řekl, že mě nikdo nemůže milovat, dokud nebudu já milovat sama sebe.“  Už ve školce se se mnou nikdo nechtěl bavit. Doteď nevím proč. Na základní škole se mi děti posmívaly za mnoho věcí. Za brýle, za křivé zuby, později za rovnátka, které mi sice pomohly, ale naopak se mi zkřivily spodní zuby a tak se mi kluci posmívali opět za křivé zuby. Ke konci druhého stupně se mi objevilo akné, které jsem měla po celých zádech, ramenech a obličeji. Nesnášela jsem to a nesnášela jsem sebe. Urážky od kluků mě bolely mnohem více než ty od holek. Připadala jsem si tak
Další informace